Solarninovinky.cz

Domácí elektrárna „Na samotě u lesa“

Majitelé solárních elektráren jsou často mylně považováni za prospěcháře, kteří jen vydělávají na dotovaném výkupu této elektřiny. Není však elektrárna jako elektrárna. Dnes vám představíme nadšence, který vlastní malou fotovoltaickou elektrárnu, ale žádné dotace nevyužívá – všechnu vyrobenou elektřinu sám spotřebuje. Panu Jaroslavovi totiž ani nic jiného nezbývá!

title=

Jaroslave, jak jste se k solární elektřině dostal?
V roce 1966 jsme s kamarády za 247,- Kčs (nejedná se o překlep!) koupili od státních lesů a statků zříceninu roubené chalupy na samotě u lesa. Chalupu jsme postupně opravovali a za 10 let jsme ji prakticky znovu postavili. Byli jsme mladí a to, že v chalupě není zavedena elektřina, jsme považovali spíše za výhodu.
 
Dnes už to tak není?
Rok se s rokem sešel a dnes je nám s manželkou přes šedesát let. Stále si sice užíváme maximální romantiky šumavské samoty, ale civilizaci dnes zkrátka neutečete. Chceme si poslechnout rádio a televizi, dobít si mobilní telefon, bezpečně si večer svítit a nebát se, že u svíčky či petrolejky usneme a ta něco zapálí. V létě už nemůžeme běhat pro každou drobnost do potoka, potřebujeme mít v domě chladničku.

Ano, rozumím. Zkrátka všechny ty spotřebiče, které nám zjednodušují život. Nebylo ale jednodušší požádat o zavedení elektřiny rozvodné závody?
Jednodušší to rozhodně bylo, bohužel bez výsledku. O zavedení elektřiny jsme požádali EON v polovině 90. let a zaplatili 8.000 Kč poplatek za žádost. Což nebyly tenkrát malé peníze. Od té doby jen slyšíme důvody, proč k nám není možné elektřinu dovést. Ochranáři nepovolili výstavbu sloupů elektrického vedení, majitel sousedního pozemku nepovolil výkop, ekologové zakázali vedení kabelů pod malým potokem v sousedství chalupy a tak dále. Žádost i peníze tedy již více než 10 let leží u EONu a nám došla trpělivost.

Jak jste tedy postupoval dál?
Prvním řešení byla v roce 1993 malá benzínová elektrocentrála. To jsem ale po chvíli vzdal, protože hluk a smrad z ní obtěžoval jak nás, tak celou přírodu v okolí. Následně jsem si v roce 1995 ze Švýcarska přivezl starší 40 W solární panely, které tam používají na alpských pastvinách k napájení elektrických ohradníků pro skot.

Ty měly jmenovité napětí 17 V, takže se daly přímo napojit na 12 V / 400 Ah olověné akumulátory, které jsme hned po roce 1989 odkoupili od letiště v Českých Budějovicích, kde se používaly jako záložní napájecí zdroj pro radiostanici. No a k akumulátorům jsem připojil 1200 W invertor na 220 V, který jsem si nechal speciálně dovézt z Německa. Dnes je to již samozřejmost, kterou prodávají na benzínkách, ale pamatujte, že v roce 1995 tady o podobných technologiích neměli běžní lidé ani potuchy.

 
Takže jste byl jedním z pionýrů fotovoltaiky v Čechách! Jak to vše fungovalo?
Tak nějak to samozřejmě fungovalo. Dva panely byly nasměrovány na jihovýchod, čtyři panely na jihozápad. Když svítilo sluníčko, panely dobíjely baterie proudem až 12 A. Takto uložená energie stačila na pár hodin svícení (tenkrát byly jen klasické vláknové žárovky) a trochu té televize.

Jenže když byl v televizi delší film, už jsem stejně musel startovat elektrocentrálu. Chladničku to utáhlo jen pár hodin denně a pak jsem zase večer nesvítil. No a samozřejmě v zimě byl velký problém – jednak panely zapadaly sněhem a nedobíjely baterie, a jednak olověné baterie mají v minusových teplotách výrazně nižší kapacitu, než když je teplo. Vše tedy znovu končilo na elektrocentrále.

To tedy nezní moc dobře a motivačně.
Tak žádný luxus to nebyl, ale lepší něco, než nic. Zlom pro nás nastal v roce 2012, kdy mně kamarád doporučil eshop www.ev-power.eu, což jsou specialisté na akumulátory, napájení a fotovoltaiku. Po několika konzultacích nám navrhli cenově dostupné a funkční řešení, které již několik měsíců využíváme a jsme s ním maximálně spokojeni.

V čem je takový rozdíl?
Rozdílů je mnoho, asi jako mezi vodou a vínem. Předně jsme vyměnili staré olověné akumulátory za nové, postavené na technologii LiFePO4 (lithium fosfát) o celkové kapacitě 12 V / 360 Ah (4,3 kWh).

Proč jste snížili kapacitu, když jste tam měli původně 400 Ah?
Ale kdepak, kapacitu jsme naopak výrazně zvýšili! Málokdo ví, že nominální (udávanou) kapacitu LiFePO4 a Pb akumulátorů nelze vůbec srovnávat. Zatímco u Pb akumulátorů v praxi využijete přibližně polovinu udávané kapacity a to ještě při ideální teplotě 20°C, u fosfátových baterií využijete vždy 100% udávané kapacity a to v rozmezí teplot -30°C až +50°C. Takže v zimě, když je na Šumavě běžně -15°C, byla reálná kapacita našich starých akumulátorů maximálně 50 Ah. Nové akumulátory mají v každém okamžiku nejméně 360 Ah a dodavatel za to ručí.

A to je ten největší rozdíl?
To je jen jeden z mnoha. Druhý nejdůležitější rozdíl oproti původnímu řešení je ten, že nové akumulátory podporují rychlonabíjení až do proudu 360 A (tedy 1C). K akumulátorům jsme proto zakoupili rychlonabíječku, která sice nabíjí proudem jen 100 A, ale protože akumulátory nejsou nikdy zcela vybité, trvá jejich plné nabití nejdéle 2 hodiny.

Takový proud ale ze slunce nemůžete dostat!
To jistě ne, ale tahle vlastnost je důležitá, když vůbec nesvítí slunce nebo je střecha zapadaná sněhem. Pak nabíjíme baterie z elektrocentrály. Zatímco před tím musela být elektrocentrála puštěná několik hodin každý den, dnes ji stačí pustit jednou za týden na dvě hodiny a máme zase spousty energie v zásobě.

Aha, teď už mi to dává smysl. A co tedy to slunce? Jak dobíjíte z panelů?
Můj požadavek byl, aby byly stávající panely integrovány do nového systému. Fosfátové baterie již ale nelze dobíjet nekontrolovatelně přímo z panelů, museli jsme tedy zakoupit regulátor nabíjení. To se ale vyplatilo, protože regulátor je vybaven funkcí MPPT, která zvyšuje účinnost libovolného solárního panelu o 20 – 30%. Díky novému regulátoru tedy dostáváme ze starých panelů ještě více energie.

Navíc, když jsem zjistil, jak jsou solární panely dnes levné, zakoupil jsem ihned dva nové monokrystalické panely o výkonu 140 Wp. Za běžného slunečního svitu, jako je například dnes, produkuje celý solární systém asi 24 A proudu při napětí 14,4 V (340 W).

Na co všechno takový příkon dostačuje?
V podstatě na vše, co potřebuji. Chladnička i s malým mrazákem již běží 24 hodin denně. Navíc neomezeně využívám televizi a svítím všude a jak je mi libo. Provozovatel eshopu www.ev-power.eu totiž provozuje také eshop s úspornými LED žárovkami www.LED-230V.cz, který jsme vzali útokem a vyměnili všechny žárovky za LEDky.

To už zní ideálně. Chybí Vám vlastně něco?
Ne, jsem úplně spokojený a žádost o připojení k síti u EONu jsem stáhnul. Topíme ve staré peci dřevem, kterého je v okolních lesích nekonečně a vodu kojenecké kvality máme z pramene před chalupou. Jsme tak plně soběstační a vše je zdarma. Nač hyzdit okolí chalupy nějakými dráty a platit měsíční poplatky za rezervovaný příkon?

Umíte si takto představit trvalé bydlení?
Vždyť my v létě na chalupě trvale bydlíme! A i v zimě jsme tam nejméně 3 dny v týdnu.

Jak je to třeba s praním a teplou vodou?
Teplá voda se ohřívá výměníkem v peci, tedy zatopím a do hodiny mám spousty teplé vody na sprchování. Drobné věci pere žena ručně, a když je prádla jednou za 14 dní hodně, zapneme normálně pračku a připojíme jí přímo na elektrocentrálu. Za ty dvě hodiny propálím maximálně 2 litry lihu. Elektrocentrála totiž bez problému funguje i na palivo E85, což je 85% lihu a 15% benzínu. A ani to není nezbytné, stačilo by pořídit silnější 3 kW invertor a mohl bych i pračku pouštět z akumulátorů. Třeba na to příští rok dojde.

Kolik Vás celá tahle sranda stála?
Nejdražší jsou akumulátory, ty stály asi 35 tisíc korun. Při garantované životnosti 10 let a 5000 nabíjecích cyklů je to ale vlastně velmi levné. Dva nové 140 W solární panely stály dohromady 6 tisíc korun. Regulátor vyšel na 2 tisíce a rychlonabíječka na 15 tisíc korun. S dalším drobným materiálem, jako jsou bezpečnostní odpínací relé, pojistky, BMS (pozn. redakce: battery management system) a kabely to vyšlo 60 tisíc Kč bez DPH.

To tedy není úplně zadarmo!
Jak se to vezme. Je to jednorázová částka a na dalších nejméně 10 let nezaplatím nikomu ani korunu, kromě pár stokorun za líh do elektrocentrály. Průměrná roční spotřeba elektřiny je na naší chalupě asi 300 kWh, většina jí pochází ze slunce. U EONu bych platil nejméně 900 Kč ročně paušál a 1200 Kč za spotřebovanou energii. Za 10 let je to při započtení průměrného 4% ročního nárůstu ceny elektřiny 26 tisíc korun. K tomu připočtěme těch 8 tis. Kč za žádost o připojení + několik desítek tisíc korun (odhad redakce je cca 50 000 Kč) za 40 metrový výkop pro uložení kabelu a stavbu domečku pro hlavní jistič a elektroměr.

Když jsem to v duchu sečetl, vychází mi, že jste asi 20 tisíc korun v plusu.
Je to možné, já to přesně nepočítal. Důležitější pro mě je, že jsem zcela nezávislý a nemusím se nikoho doprošovat. A hlavně ze svých peněz nedotuji solární podnikatele, neplatím stále se zvyšující DPH a nepodílím se na již tak vysokých ziscích energetických firem (které končí opět jen v bezedném státním rozpočtu). To je moje největší soukromá výhra.

Datum: 15.2.2015 | Rubrika: Solarninovinky.cz

Zdroj: Solarninovinky.cz

O webu

Na našich webových stránkách naleznete nejrůznější informace věnované solárním elektrárnám. Prozradíme Vám, co všechno je potřeba zařídit, jak celý proces probíhá a s čím vším Vám společnost NWT pomůže. Dozvíte se zde také, jaký je rozdíl mezi pojmy rezidenční instalace, průmyslová instalace a co jsou to ostrovní systémy.